|
|
Popis japonských znaků
Holáň, Jakub ; Zámečníková, Eva (oponent) ; Horáček, Petr (vedoucí práce)
Japonský jazyk má z historických důvodů velmi komplikovanou ortografickou stránku skládající se z více různě propojených abeced, kde jednotlivé znaky mohou být jak logogramy (znaky reprezentující celá slova) tak fonogramy (znaky reprezentující jednotlivé zvuky či slabiky jazyka). Při vyhledávání nebo například sepisování slovníku japonštiny se musí použít různé netriviální metody řazení těchto znaků do skupin, například podle počtu tahů štětcem nebo řazení podle radikálů (základních stavebních kamenů znaku). Cílem této práce je najít ideální strukturu databáze popisující japonské znaky a vztahy mezi nimi. Zároveň byla vyvinuta ukázková výuková a pomocná aplikace pro studenty japonštiny. Aplikace je vyvinuta pro internetové použití a je postavena na nejmodernějších webových technologiích, jako jsou Google Web Toolkit a Java servlety.
|
|
| |
|
|
Vyjádření českých přivlastňovacích zájmen v literárních překladech do japonštiny
Mornsteinová, Lucie ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Cílem předložené práce bylo ve shodě se zadáním představit jednotlivá překladatelská řešení českých přivlastňovacích zájmen v literárních překladech do japonštiny. V první části práce byla obecně srovnána slovnědruhová kategorie zájmen v češtině a japonštině. Ve druhé části byly prezentovány výsledky analýzy překladových textů do japonštiny, dílčí četnosti překladových řešení všech českých osobních přivlastňovacích zájmen ve všech osobách a obou číslech vyjádřené v procentech. Překladovými texty, na kterých bylo předchozí zkoumáno, byly literární díla Válka s Mloky a Žert. V textech byly nejdříve vyhledány české věty obsahující přivlastňovací zájmeno a poté ekvivalentní věty v japonském překladu. Z knihy Válka s Mloky byla vybrána jedna stovka výskytů a z knihy Žert dvě stovky. Poté byly výskyty daných zájmen a jejich překladů vyhodnoceny. Ve shodě s očekáváním se prokázalo, že japonština patří mezi jazyky, které vynechávají zájmena a to i v kontextech, kdy odkazují na mluvnickou osobu jako na vlastníka objektu (obecně). I přes to byla výsledná celková i dílčí četnost překladatelských řešení vyšší než v původním japonském textu, na kterém byly výsledky ověřeny. Tento výsledek je zde odůvodněn specifickým charakterem překladové japonštiny. Klíčová slova: čeština, japonština, osobní přivlastňovací zájmena
|
|
|
Interpretace obecných charakteristik češtiny a japonštiny na příkladech beletristických textů a jejich překladů
Hagiwara, Takahiro ; Adamovičová, Ana (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
(česky) Bakalářská práce Interpretace obecných charakteristik češtiny a japonštiny na příkladech beletristických textů a jejich překladů se zabývá interpretací a srovnáním jazykových jevů mezi různými jazykovými kulturami. Cílem této práce je podat obraz rozdílných jazykových jevů a nastínit jejich řešení při překladu. V první části se práce věnuje popisu obou jazyků z typologického hlediska, dále základním přístupům při překladu a otázce adekvátního překladu. V druhé části se věnuje srovnání vybraných beletristických textů s jejich originálem a analýze různých překladatelských postupů. Zamýšlí se nad tím, jak překlenout problémové body při překládání mezi češtinou a japonštinou a nad možnostmi lepšího zprostředkování rozdílných kultur v cílovém jazyce.
|
|
|
Keigo - jazykové prostředky v jaonštině sloužící k vyjádření slušnosti, zdvořilosti a uctivosti
Kotek, Filip ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kanasugi, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kategorií honorifických výrazů keigo, v níž jsou shromážděny jazykové prostředky vyjadřující uctivost, skromnost a slušnost. Věnuje se způsobům klasifikace honorifik s důrazem na současný systém. Představuje také všechny relevantní podkategorie. Hlavní část práce pak sestává z popisu samotných kategorií. Z hlediska jazykové pragmatiky jsou osvětlena pravidla užití každé z nich se soustředěním na formální popis konkrétních lexikálních a morfologických prostředků, jež se podílejí na vyjadřování příslušné roviny zdvořilosti. Klíčová slova: japonský jazyk, jazykověda, keigo, slušnost, zdvořilost, uctivost
|
|
|
Popis japonských znaků
Holáň, Jakub ; Zámečníková, Eva (oponent) ; Horáček, Petr (vedoucí práce)
Japonský jazyk má z historických důvodů velmi komplikovanou ortografickou stránku skládající se z více různě propojených abeced, kde jednotlivé znaky mohou být jak logogramy (znaky reprezentující celá slova) tak fonogramy (znaky reprezentující jednotlivé zvuky či slabiky jazyka). Při vyhledávání nebo například sepisování slovníku japonštiny se musí použít různé netriviální metody řazení těchto znaků do skupin, například podle počtu tahů štětcem nebo řazení podle radikálů (základních stavebních kamenů znaku). Cílem této práce je najít ideální strukturu databáze popisující japonské znaky a vztahy mezi nimi. Zároveň byla vyvinuta ukázková výuková a pomocná aplikace pro studenty japonštiny. Aplikace je vyvinuta pro internetové použití a je postavena na nejmodernějších webových technologiích, jako jsou Google Web Toolkit a Java servlety.
|
host ::
RSS.